| ONDŘEJ PRŮCHA FOTOGRAFIE GALERIE VÝSTAVY O MNĚ KONTAKT |
|---|
|
|
Od dětství jsem miloval chvíle, kdy jsem si mohl prohlížet otcovi staré, černobílé fotografie, díky kterým jsem v sobě poprvé ucítil sílu okamžiku zaznamenaného na kousku papíru. Není tedy divu, že jsem se po letech dostal k vlastní tvorbě.. Na následujících řádcích Vás nechám nahlédnout do této části mého života a událostí, které jsem zažil díky fotografii. Svou první autorskou fotografii jsem pořídil poměrně pozdě, odhadem někdy ve dvacátém roce svého života. Můj osobní názor je takový, že není důležité, kdy člověk začne dělat cokoliv, co obohatí jeho život, ale že vůbec začne a udělá první krok. Přestože jsem měl radost ze svých fotografií, těžkou práci jsem přenechával na svém prvním fotoaparátu a jeho automatice. Za krátko, bohužel, začal převládat pocit nevyužití potenciálu fotografie. Někdy v té době se na obchodních pultech teprve začínaly objevovat a prosazovat digitální fotoaparáty s cenou pro normálního člověka takřka nedosažitelnou, a tak mi nezbylo nic než čekání na vhodný okamžik. Jak šla digitální fotografie a technika vpřed, splnil jsem si sen a pořídil svůj první digitální fotoaparát. Jak plynul čas a zdokonalovala se technika, vyzkoušel jsem několik přístrojů, až jsem nakonec skončil u digitálních jednookých zrcadlovek. Co ovlivnilo můj vývoj ve fotografii? Prvním milníkem byla akce International Foto Camp (dále jen IFC), kde jsem se poprvé setkal s focením aktů. Pro mě se bohužel po třech ročnících stala IFC tak trochu megalomanskou akcí, takže jsem se přestal účastnit. Nicméně IFC mě pořádně nakopla a dostala o notný kus dál a začal jsem se věnovat portrétní fotografii. Tím druhým byla bezpochyby příležitost práce redaktora internetového časopisu o motoristickém sportu Race F1. Díky této činnosti, jsem využil šanci dostat se jako akreditovaný novinář na závodní okruh v Brně, kde jsem fotografoval několik domácích závodů, ale také závodů světového věhlasu zaštítěných automobilovou asociací FIA. Mezi vší tou prací se dále věnuji objednávkám od svých přátel a různých zájmových spolků a klubů. Za sebou mám i několik svateb a to i přesto, že jsem se tomuto tématu záměrně vyhýbal. Přesto si o sobě troufám prohlásit, že fotografie je stále a především mým koníčkem. Co říci závěrem? Pokud jste si někdy řekli, že chcete něčeho dosáhnout a ještě jste s tím nezačali, jděte a začněte! Nikdy totiž nevíte, kam Vás nová zkušenost může zavést, a přál bych každému z Vás, aby Vám Vaše nové zkušenosti daly tolik, co mě fotografie. Ondřej Průcha |
|---|